Norský plyn způsobuje problémy v distribuční soustavě

Podle posledních doložitelných údajů ze sčítání lidu v roce 2021 více než třetina obydlí používala jako hlavní zdroj vytápění zemní plyn, další třetina bytů byla vytápěna z kotelen mimo objekt.

Zdroj: ČSÚ, údaje ze sčítání lidu 2021

Doba se změnila, a lidé se snaží více zajistit svou energetickou nezávislost, přesto je plyn stále významným energetickým zdrojem. Po zahájení konfliktu na Ukrajině Česka republika přestala používat zemní plyn z Ruska, který do té doby pokrýval téměř celou naši spotřebu. Během loňského roku byl ruský plyn nahrazen převážně zemním plynem z Norska a zkapalnělým plynem LNG hlavně z USA.

Zemní plyn je směsí plynných alkanů methanu (CH4), ethanu (C2H6), propanu (C3H8) a butanu (C4H10) a dalších složek. Složení zemního plynu a jeho výhřevnost se ovšem liší podle toho, ze kterého ložiska se těží. Součástí zemního plynu je i sirovodík, někteří z nás si vzpomenou na rým vztahující se k jeho chemické značce – H₂S.

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) před nedávnem vydala tiskovou zprávu, kde upozorňuje na problém související s jiným druhem zemního plynu používaného v naší distribuční soustavě. Plyn nahrazující ruské dodávky obsahuje několikanásobně vyšší množství sirovodíku, a proto dochází k jeho nedokonalému spalování, jehož výstupem jsou voda a síra nebo sulfátové soli, které se usazují na plynových zařízeních, zejména hořácích.

„Tamní plyn však obsahuje vyšší procento sirovodíku, který se při spalování mění na síranové soli a ty pak ucpávají hořák a potrubí,“ vysvětluje Ing. Mgr. Václav Petráš Ph.D., MSc., autorizovaný inženýr v oborech Pozemní stavby a Požární bezpečnost staveb a garant oboru Pozemní stavby v Autorizační radě České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT)

Naprostá většina plynových kotlů a spotřebičů prodávaných na českém trhu byla nastavena a seřízena podle složení ruského plynu. Současné používání norského či v budoucnu jiného plynu se často u zákazníků projevuje nestandardním chováním plynového topení, zhasínání hořáků kotlů, červenými konci plamenu na plynovém sporáku i jeho nižší výkonností. Množí se případy poruch plynových armatur, hořáků a ucpávání sítek. Podle našich odborníků se to týká většinou měděného plynového potrubí, ale ani ocelovým plynovým trubkám se tento problém nevyhýbá.

Doporučením ČKAIT je pravidelná revize zařízení a uzpůsobení zařízení technickým požadavkům trhů v Nizozemí, Dánsku a v dalších zemích, kde se tradičně využívá norský plyn. Naším doporučením jen mimoto namontovat ještě plynové filtry co nejblíže spotřebiči, které mají schopnost zachycovat mechanické části.

Pokud potřebujete zkontrolovat zařízení či poradit, obraťte se na naše profesionály ze sesterské firmy Plynoservis.

Věděli jste, že topný olej, na rozdíl od zemního plynu, má stále stejné parametry, ať už je získáván odkudkoliv? Jeho výroba probíhá podle pevně daných standardů a norem, takže použitím LTO z jakéhokoliv zdroje neohrozíte vaše spotřebiče. Chcete zvýšit svou bezpečnost a energetickou nezávislost používáním lehkých topných olejů pro svou tepelnou pohodu? Kontaktujte nás.

Ing. Kateřina Červenková

NRG GROUP

 S použítím zdrojů:

Tisková zpráva České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT)

Ekonomický deník: Přechod od ruského k norskému plynu má jednu nevýhodu: sirovodík ucpávající hořáky a trubky

Novinky.cz: Norský plyn ucpává některé kotle