Lehké topné oleje z pohledu ekologie

Žít na zdravé planetě je přáním snad každého z nás. Šetrně se k přírodě jako jednotlivci chováme často automaticky, ale respekt k životnímu prostředí je zakotven i v mnoha zákonech a nařízeních napříč celým světem. V Evropě, resp. Evropské Unii, je asi nejznámější program „Green Deal“, který vychází z cílů Pařížské klimatické dohody, ratifikované v roce 2016.

Zelená dohoda pro Evropu (angl. European Green Deal) je soubor politických iniciativ Evropské komise, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální. Obsahuje plán, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

Klimatickou neutralitu (angl. climate neutrality, net-zero emissions) lze vnímat jako nulový výsledek tvorby skleníkových plynů a odstraňovaní těchto plynů z atmosféry. Proč právě skleníkových plynů?

Skleníkové plyny jsou zářivě aktivní plyny, které, pokud se vyskytují v atmosféře, vyzařují svou energii všemi směry. Část záření tedy jde i směrem k povrchu a tím planetu otepluje, což je známo jako tzv. skleníkový efekt. Je to přirozený proces, který je důležitý pro zachování života na zemi.

Podle historických měření dochází k průkaznému oteplování naší planety. Země je nyní průměrně o 1,2 °C teplejší než v letech 1850–1900. Pokud se zaměříme na severní polokouli, zde je většina míst teplejší o 2–3 °C. Tento jev se označuje jako „globální oteplování“. Možným důvodem zvyšování teploty je vyšší koncentrace skleníkových plynů v atmosféře zaviněná lidskou činností.

Nejvýznamnějšími skleníkovými plyny jsou vodní pára, oxid uhličitý, metan a ozón, kdy největší podíl na skleníkovém efektu má pára následovaná oxidem uhličitým. Vodní pára ovšem s lokálními výjimkami není ovlivněna lidskou činností, na rozdíl od CO₂. Jeho nárůst v atmosféře je způsobován výrazným technologickým rozvojem v minulém a současném století, především pak spalováním fosilních paliv a biomasy a úbytkem lesů a zelených ploch.

Je tedy zřejmé, že „klimatickou neutralitou“ v Zelené dohodě je především míněna neutralita uhlíková (angl. carbon neutrality, net-zero carbon), kdy je snaha o stejné množství emisí CO₂ a jeho odstraňování. Nejznámější způsob snižování oxidu uhličitého je přírodní cestou, kdy rostliny vstřebávají tento plyn do svých listů, kořenů a kmenů. CO₂ je součástí biochemického procesu fotosyntéza, jehož výsledkem je kyslík. CO₂ lze redukovat i průmyslově, pomocí filtrace a ukládání.

Enormní nárůst CO₂ je zobrazen v grafu, z nějž je patrné, že největšími producenty emisí jsou asijské země v popředí s Čínou a Indií, následované USA a Ruskem. V EU je pak největším producentem Německo, které je na šestém místě celosvětového žebříčku emisí.

Energetický průmysl je největším producentem oxidu uhličitého a je zde patrná snaha preferovat ekologická řešení. Ovšem neměli bychom s vaničkou vylít i dítě. Alternativní zdroje energie zaznamenávají obrovský boom, ale z podstaty jejich fungování je zřejmé, že nemohou pokrýt celoroční potřeby energií. Proto se zejména v domácnostech často využívají v kombinaci s fosilními palivy k dosažení tepelné pohody.

Lehký topný olej je v ČR stále trochu opomíjeným palivem, ač se těší velké oblibě v celé západní Evropě. V Německu a Rakousku přibližně čtvrtina domácností používá k vytápění právě topné oleje, v průměru celá západní Evropa využívá olejové vytápěním zhruba ze 40 %.

LTO je kapalné minerální palivo, které vzniká frakční destilací ropy a neobsahuje žádnou biosložku, která je typická pro motorovou naftu. Jeho využití je čisté a bezpečné, velkým pozitivem je i uložení zásob na celou topnou sezónu doma, bez spoléhání na nejisté či drahé dodávky jiných druhů energií. Nyní se ukazuje, jak neprozíravá byla velká závislost Česka na ruském plynu. Nejen cenové výkyvy, ale hlavně nejistota dodávek způsobila našemu hospodářství i domácnostem velké problémy.

Lehký topný olej má z běžně používaných paliv jednu z nejvyšší výhřevnosti, téměř 43 MJ/kg. Zemní plyn má okolo 38 MJ/kg a hnědé uhlí pouhých 20 MJ/kg. Při spalování LTO je koncentrace SO₂ ve spalinách pouhých 0,0000245 % a NO_x 0,0046 %X. Pokud se zaměříme na zmiňované emisní faktory, hodnota tohoto faktoru pro lehký topný olej je dle MŽP 74,1 t CO₂/TJ, zároveň se jedná o doporučenou hodnotu podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC — Intergovernmental Panel on Climate Change), která je v rámci výkaznictví a národní emisní inventarizace ČR používána dlouhodobě. Nejvyšší emisní faktor má černouhelný koks (107 t CO₂/TJ), následovaný hnědým uhlím (97,8 t CO₂/TJ). Černé uhlí má 91,49 t CO₂/TJ, zemní plyn pak 55,45 t CO₂/TJ.

Nebojme se tedy lehkých topných olejů a využívejme jejich přednosti stejně jako celá západní Evropa. LTO přináší bezpečnou, čistou a spolehlivou energii do domácností i průmyslových objektů.

Ing. Kateřina Červenková

NRG GROUP